Platan javorolistý (Platanus hispanica Mill.)
Je mohutný strom až 40 m vysoký s široce rozložitou korunou, staré stromy mohou mít kmeny až 6 m v obvodu. Původ druhu není jasný, nejčastěji se považuje za hybridní druh, za potomka vyhynulého třetihorního platanu, který kdysi rostl v celé Evropě. Jeho listy jsou známy archeobotanikům ze zkamenělin miocénu a pliocénu. Bývá velmi často pěstován v parcích jako dekorativní strom v alejích a velký solitér ve starých zámeckých zahradách, u nás už od roku 1835. Je teplomilným druhem, semenáčky a mladé stromky trpí mrazem, staré stromy jsou odolnější ve výživných hlubokých vlhkých půdách s dostatkem vápníku. Má největší rozložitou korunu s mohutnými větvemi, největší z evropských dřevin. Je okrasný svou pestrobarevnou borkou a mohutnými kmeny pokrytými šupinovitou borkou, která se odlučuje ve velkých plátech a velikými listy, které se na podzim barví do různých žlutých odstínů. Plodem platanů jsou dlouze stopkatá malá kulatá ježatá plodenství, která se skládají z velkého množství drobných jen 1-1,5 mm dlouhých oříšků, na vrcholku široce kuželovitých, se zbytkem čnělky, obalených jemným chmýrem vyrůstajícím ze spodní části oříšku. Na podzim se plodenství rozpadají, jsou silně rezavě zbarvena chmýrem, který drobným uvolněným oříškům platanů pomáhá vzlétnout. Velká část plodenství napadá pod stromy, kde se dále rozpadají a v záplavách rezavých „padáčků“ jsou roznášeny větrem do širokého okolí. Stromy platanů se dožívají i několika set let. Drobný chmýr, odlamující se ze semen platanů zejména na jaře, je velmi křehký a rozlamuje se a drtí na velmi drobné částice, které mohou citlivým lidem při vdechnutí přivodit rýmové potíže.