Bříza bělokorá (Betula pendula Roth)

Je strom až 25 m vysoký, bývá součástí lesních doubrav, borových lesů, březových remízků a druhotných pasek, hald a výsypek, Je pionýrskou dřevinou ladem ležících ploch, které v krátké době osídlí náletem drobných semenáčků, mnohem dříve než ostatní dřeviny. Velmi drobná semínka, nažky o velikosti 2 mm, jsou opatřena blanitým lemem, jsou pak větrem roznášena na značné vzdálenosti. Semena rychle klíčí, na vlhčích i sušších chudých půdách i na extrémně kyselých stanovištích na rašelinách, dovede vytvářet spontánní monokultury. Kořenový systém bříz vyžaduje však velmi vzdušné prostředí, jejich kořeny rostou často těsně pod povrchem půdy, v půdním prostředí jsou vázány silnou mykorrhizou k různým houbám, zvláště houbařům známým kozákům a křemenáčům březovým. Bez vzdušné kypré půdy a mykorhizy hub břízy nerostou. Bříza je silně světlomilná dřevina, dožívá se až 150 let, v zástinu brzy odumírá. Je druhem eurosibiřským, na severu dosahuje k polárnímu kruhu, na jihu roste v Pyrenejích, na východě v celé Evropě, roste na celé Sibiři, zasahuje až k povodí řeky Leny.